Svoboda obchodu je nezbytnou součástí
prosperujícího hospodářství. Asi žádný stát nedis­ponuje veškerými zdroji a výrobou. Švýcaři bližší vztahy s EU odmítli 2x v referendu. Volný obchod s EU však mají zajištěn prostřednictvím bilaterál­ních smluv na míru. Za volný obchod platí ročně 130 mil. franků (3,25 mld. korun), ale nedotýká se jich tolik absurdních regulací.

Naše země vstoupila do EU na základě zmanipulo­vaného referenda, kdy vláda dala 200 mil. korun na informační kampaň, která občany informovala pouze o výhodách členství v EU. Nevýhody byly zamlčeny. Ve Švýcarsku by takto neobjektivní refe­rendum zrušil federální soud.

Švýcarsko je neutrální od Vídeňského kongresu roku 1815, kde si Švýcaři toto postavení mu­ seli vyjednat. Neutralitu Švýcaři hodnotí jako největší přednost Švýcarska. Neutralita a nezávi­slost však nejsou nepsanou tradicí. Jsou nařízeny přímo ústavou, která vládě a parlamentu dává po­ vinnost je zajišťovat.

V Evropě dnes deklaruje neutralitu šest zemí.
V rámci zajišťování nezávislosti se v minulosti Švý­carsko dostalo pod palbu kritiky ze strany mezi­ národního společenství. V rámci ochrany zemědělského sektoru i tak ve Švýcarsku platí pro některé druhy zeleniny, masa a mléčných výrobků dovozní cla vyšší než 100 %.

Kvalita justice zásadním způsobem ovliv­ňuje celé hospodářství. Zatímco Švýcarsko obsa­zuje ve světovém hodnocení justice horní příčky, ČR dosahuje jen „šedého“ průměru. S polovičním množstvím soudců na 1 000 obyvatel je švýcarská justice efektivnější než ta naše.

Švýcarsko nemá ústavní soud, soudci jsou voleni buď kantonálním parlamentem nebo přímo lidem na období čtyř až šesti let a musí se zodpovídat za výsledky své práce ve volbách (u nás jsou soudci jmenováni prezidentem na časově neomezené období), vykonávat činnost mohou do věku 68 let (u nás do 70 let), nejvyšší státní zástupce je volen celým parlamentem na funkční období čtyř let
(u nás je jmenován vládou na dobu časově neurči­ tou) a mnoho dalšího.

Švýcarský frank byl poslední měnou na světě, která přestala být kryta zlatem (do roku 1999, min. ze 40 % hodnoty) a zřejmě bude i první měnou, která opět kryta zlatem bude. Tyto inici­ativy již probíhají.

Dle švýcarské ústavy je cílem národní banky mě­ nová politika sloužící obecným zájmům země a 2⁄3 jejího zisku jsou přidělovány kantonům. Dle naší ústavy je hlavním cílem cenová stabilita. Inflace u nás je však oproti Švýcarsku dlouhodobě čtyřná­sobná. Hodnota franku oproti americkému dolaru vzrostla za posledních 50 let o 300 %. Ačkoli je Švýcarsko rozlohou až 132. na světě, má 7. nej­ větší zásoby zlata, 1 040 tun (ČR 9,5 tuny).

Zatímco 6,5 milionů Švýcarů dnes umožňuje v je­ jich zemi žít 2 milionům cizinců, do imigrace si ne­ nechají mluvit. Švýcarská ústava stanovuje, že nesmí být přijaty žádné mezinárodní smlouvy, které by jejich rozhodování o imigraci omezovaly.

Švýcaři se nebojí jít proti proudu, dbají na pre­venci a problematické menšiny drží pod kontro­lou. I přes kritiku mezinárodního společenství zakázali ve své zemi výstavbu minaretů a nošení burek. V afrických médiích platí protiimigrační kampaně „Nejezděte do Švýcarska“. 70 % cizinců páchajících kriminalitu deportují. Do roku 1992 švýcarské ženy dokonce ztrácely občanství, pokud si vzaly cizince.